venkovní terasy

Anglický výraz decking se u nás už vžil jako označení pro podlahy venkovních teras a chodníků, úpravy okolí bazénů, ale i vnitřních ploch v zimních zahradách nebo kolem krytých bazénů. Pro tyto účely se používá dřevo nebo kompozitní materiály a jako u každé podlahy, i tady platí jistá pravidla, aby výsledek odpovídal očekávání co do vzhledu, trvanlivosti a snadné údržby.

Dřevo nebo kompozitní materiál?

Výběr materiálu závisí na tom, jak se hodláte věnovat údržbě. Dřevo je v tomto ohledu náročnější, potřebuje ošetřovat olejem alespoň na začátku a na konci sezóny. Kompozitní materiály žádnou údržbu nevyžadují kromě občasného smetení nečistot a omytí. Pořizovací náklady na kompozitní materiály jsou obecně vyšší než na dřevěnou terasu, ale náklady na údržbu dřeva se pohybují kolem 200 Kč/m2/rok.

Kompozitní materiály

Kromě nenáročnosti na údržbu nabízejí kompozity vyráběné z dřevěné moučky a plastů i další výhody. Vypadají téměř jako dřevěné, ale jsou trvanlivější, bez deformací odolávají povětrnosti, slunečnímu záření, chlóru, hmyzu a jejich vzhled se nemění. Mají protiskluznou úpravu a při chůzi naboso nehrozí zadření třísky.

Na trhu je výběr různých typů kompozitních materiálů, které se liší nejen cenou, ale také vzhledem a stupněm přiblížení se podobě a pocitu dřeva.

Dřevo

„Dřevo je dřevo“, říkají mnozí. Přírodní materiál má své mouchy, ale vynahrazuje to příjemným působením na smysly, svým teplem a přívětivým vzhledem. Nemůžete čekat jednotnou barevnost a strukturu, rozmanitost je charakteristickou vlastností dřeva. Aby si své kvality zachovalo, potřebuje pravidelnou údržbu, jejíž frekvence se liší podle druhu dřeviny i podle zátěže. Používá se převážně olejování. I přesto je třeba počítat s tím, že dřevo stále pracuje.Méně odolné dřeviny mohou sesychat a kroutit se. Určité nebezpečí představují i třísky, které se mohou u méně kvalitního nebo neošetřovaného dřeva vyskytovat. Venku je dřevo vystaveno nemilosrdnému působení povětrnosti, které působí postupnou změnu odstínu, šednutí. Některé dřeviny jsou náchylnější na vyplavování barviva. To může obarvit i okolní předměty, omítku apod

Pokyny pro instalaci 

• Důležitá je příprava podkladu – štěrkové, betonové plochy nebo hydroizolace, a dodržení spádu od nejvyššího bodu cca 10 mm na metr. Kvůli cirkulaci vzduchu decking nemůže ležet přímo na podkladu, ale na roštu.
• Na podklad se pokládá rošt z kvalitních dřevěných hranolů kolmo na vrchní prkna. Vzdálenost hranolů je mezi 20 a 50 cm, podle zatížení terasy a tloušťky prken. Hranoly i povrchová prkna se doporučuje napustit olejem.
• Samotná prkna se pokládají s mezerami 5 až 10 mm pro zajištění prostoru při rozpínání v závislosti na změně teploty a také vzhledem k počasí, tání sněhu a ledu. Spojují se skrytými spoji které, automaticky zajistí šířku spáry (klipový systém, spony) nebo klasickým vrtáním a přišroubováním z horní strany. Pro šroubování jsou vhodné nerezové vruty s vyšší pevností a dvojnásobnou délkou, než je tloušťka prken.
• Dále musí být ponechána spára na okrajích hraničících se stěnou nebo jinou překážkou (například strom či sloupek). Okraj každého koncového prkna musí být přimontován k nosiči nebo hranolu. Přesahy prken se zaříznou a zakončí profily.

Na deckingy z kompozitních materiálů poskytují výrobci záruku dvacet i více let.

Údržba - olejování a čištění

Zvláště exotické dřeviny se vyznačují velkou barevnou různorodostí. Většina dodávaných dřevin je navíc bez povrchové úpravy, což znamená, že terasa po nainstalování vypadá velice živě. Sjednocení různých odstínů docílíte ošetřením speciálním olejem na dřevo. Neuškodí ani vícenásobné použití oleje, který tak pronikne hlouběji pod povrch. V ideálním případě by měly být olejem ošetřeny všechny řezné strany tvrdé dřeviny ještě před samotným zabudováním, a navíc také ihned po uchycení na připravený rošt.
Pro uchování původního vzhledu dřevěné terasy a původní barevnosti dřeva je velmi důležitá pravidelná údržba. Úvodní použití speciálního oleje, případně vosku, je třeba zopakovat každý rok na začátku a na konci sezóny.
Zatímco vosk vytvoří na povrchu dřeva ochranný film, který zabrání pronikání vlhkosti a nečistot do pórů dřeva a zároveň ho ochraňuje před UV zářením, oleje proniknou ještě hlouběji a zajistí dřevu vyšší tvarovou stálost.

U dřevěných teras většinou platí, že natírat je potřeba vždy, když dřevo začne měnit odstín (podle druhu – zčervenání, zešednutí, zpatinovatění). Kromě olejování dřevo někdy potřebuje také čištění. Silné zašpinění lze odstranit tvrdým kartáčem a mýdlovým roztokem. Pokud se na povrchu vyskytnou zvláště odolné skvrny, je účinnější použít mosazný či měděný kartáč nebo jemný brusný papír. Po zabudování se někdy objeví zabarvení (například černé způsobené reakcí kovu), kterému nelze zabránit. Často se tak stává působením kovu, se kterým se pracovalo v blízkosti dřevěného povrchu (např. zábradlí). Pokud k tomu dojde, použijte roztok kyseliny šťavelové (10 g kyseliny rozpustit ve ¼ litru vody). Roztok vetřete kartáčem nebo jiným nástrojem a nechte působit 10 – 15 minut. Poté znovu přejeďte kartáčem a opláchněte velkým množstvím vody, která zmírňuje účinky kyseliny.

Venkovní terasy Mőller 

 

Návod na ošetřování dřevěných teras (PDF)

 VENKOVNÍ TERASY